Brána mezi jihem a severem

Sever S01E03 část druhá

11. 7. 2020 · 206 · 0 · Trinitron

Byl jsem zachráněn ze spárů iniciačního rituálu Ledospára. Nebyl jsem ve stavu abych to dokázal popsat vlastními slovy, ale přátelé Kalam a Grigor mi to vyprávěli takto.

Po tom, co porazili koboldkého šamana mě zabalili do teplého oblečení. Kalem a Grigorem posbírali trofeje koboldů jako důkazy. Hiln se pokusil rozbít oltář, na kterém jsem ležel, svými sekerami. Bohužel se mu to kompletně nepodařilo, ale vypadl z něj v kůži zabalený deník. Měl na sobě podobné znaky jako mám já teď na těle. Posbírali jsme vše co mělo hodnotu a vyrazili jsme ven z tunelů. Jakmile jsme dorazili k závalu, tak po jeho zdolání Grigor magickou silou tunel zavalil. Přes sklad jsme se dostali zpět k Thwipovi. Grigor Thwipovii předložil seznam v cizí řeči společně s dopisy. V jednotlivých dopisech stálo něco v tomto smyslu:

1. Tvá mise je nejdůležitější pro náš úspech, bez zdrojů neuspějeme. Sorn.

2. Výstavba pokračuje, ale potřebujeme více zásob, znásob úsilí. Povolal jsem více služebníků. S.

3. Ten bílej prach (mouku) už neber, to nejde, je to k hovnu, nejaky lidsky vymysl. Ledodrápův vyvolený.

Ten hlavní kobold - šaman se jmenoval právě Sorn.

Grigor nabídl trofeje Thwipovi. Ten měl zájem hlavně o Sornovi křídla. Nabídnul nám za ně 50zl, ale celkově za naši pomoc nám chtěl dát více. Nabídl nám tak na výběr ze tří předmětů, přesněji jeho vynálezů. Nejdříve nějakého mechanického tvora v podobě psa. Dále nám nabídl, nějakou mechanickou plátovou rukavici, dále pak mechanické kladivo. Vybrali jsme mechapěst.

Seznámili jsme Thwipa se situací ohledně koboldů, že se nachází také v místních dolech. Thwipovi jsme ještě ukázali v kůži obalené svitky, přislíbil nám, že se na to podíva do druhé dne. Zašli jsme do domu lovců, kde jsme prodali koboldí hlavy 5zl/ks (celkem 100zl).

Grigor zašel za Nyxem, u kterého chtěl zjistit, co je zač hůlka, bílý dráp od Sorna a dva lektvary.

V mezičase jsme doplnili zásoby.

Snažili jsme se opravit mojí zbroj u trpasličího kováře, bohužel jsme nepochodili. Bylo by potřeba více času. Dále jsme zašli za alchymičkou Valandou. Chtěli jsme koupit léčivé lektvary. Nabídla nám lektvary tzv. Karčíbovo léčivé lektvary. Vzali jsme tři.

Před odchodem jsme se vrátili za Thwipem, který nám vrátil v kůži vázanou knihu. Co stihl lehce prozkoumat, tak text je psán dračí řečí a je to v podstatě rukověť jakéhosi rituálu proměny doplněná o poznámky. Cílem rituálu je připravit oběť jako jakousi nádobu, či avatara, který by měl Ledodrápovi nějakým způsobem sloužit, nebo by měl být nějak využít.

S Thwipem jsme se rozloučili a vyrazili jsme směrem sever. Po cca hodině za námi přišel Bergfrin. Sdělil nám, že již nebudeme mít na starost poslední vůz, ale že budeme dělat průzkumnickou jednotku a zásahové komando. Každý dostaneme vlastního koně. Nyní nás čeká Bryn Shander (brána mezi jihem a severem). Podle počasí bychom tam měli dorazit cca do týdne. Naší úlohou bude být několik desítek metrů před celou karavanou a jistit průchod karavany.

Během cesty jsme se chtěli zastavit za paladinem Eliasem a snažíme se soustředit na proběhlé vraždy uvnitř karavany.

Elias, bohužel nedokáže zvrátit účinky mého koboldího prokletí, ale Nyx by nejspíše mohl.

Grtigor vyšetřoval tok lidí u karavany. Zjistil, že dva lidi a jeden gnóm se přidali k výpravě v Křižím kameni. Bergfrin pověřil Eliase, aby různě testoval přítomnsot nemrtvých u výpravy.

Nyx zná kouzlo na zmírnění mého Koboldího prokletí, ale bohužel je náročné na jeho síly. Zvolil jsem tehdy způsob cestování po svých vlastních nohách, před karavanou, tak aby účinky mého prokletí nezraňovali ostatní cestující karavany. Jde ze mě totiž nepřirozený chlad.

Během cesty nás kontaktovalo Arkanické bratrsvo, aby zjistili jaký je stav ohledně zeleného ohně. Hráli jsme o čas.

Během jednoho dne jsme narazili na rozsápané tělo velké kočky – Šavlozuba (více kočky než tygři). Kousek od kočky jsme si všimli ve sněhu spícího obra. Poodstoupili jsme a domluvili jsme se s Bergfrinem jak budeme postupovat.

Z obra se nakonec vyklubal sněžný troll, který si zde dáchnul po svačince. Snažili jsme se mu vyhnout, ale bohužel troll se probudil a začal velká vřava. Snažili jsme se ještě dát znamení karavaně s čím se potýkáme.

Tuhý boj jsme nakonec vyhárli jen s přesností Grigorovo luku a ostrostí Hlinovi sekery. Troll se ovšem nevzdával a Hlin se s ním musel popasovat, aby jej kompletně zničil. Bylo třeba pěkné dávky kyseliny.

Po dvou dnech cesty a zotavení jsme se dostali do Bryn Shanderu. Procházíme jihozápadní bránou. Jedeme téměř přes celé město do Bergfrinovo skladiště. Bergrfin nám sděluje, že máme otevřený účet v Severce (hospoda poblíž severní brány – účet vedený na jméno Kvinksi). Bergfrin nám sděluje, abychom se připravili, že za dva dny bychom vyrazili zase dál.

Po cestě nás zastaví Bergfrinův válečník Sam’zel. Sděluje nám, že do Severky jdeme jen my z výpravy. Je to z toho důvodu, že v severce se scházejí jen ti nejodvážnější dobrodruzi ve městě. Chce, abychom se měli na pozoru, jestli se nebude někdo snažit infiltrovat nebo nějak jinak znevýhodnit společnost ve svém fungování.

Vyrážíme a já zjišťuji zda se ve městě nachází svatyně Auril.

Zašli jsme do svatyně Jarního boha, zda by nám někdo nepomohl zlomit koboldí kletbu. Knez nám nabídl pomoc za 90zl, ale v případě víry, že nám bůh Jara dokáže pomoci. To jsem bohužel nedokázal z důvodu víry v Auril a Tempuse. Ještě ve městě je dům Triády souboží, které ovšem uctívá znepřátelený kmen Barbarů a tak toto místo nepřipadalo k ůvahu. Zbývá tedy jen cesta oběti samotné Auril.

Zašel jsem na místní tržiště a koupil zvířecí oběť místního charakteru. Velkou živou rybu a kozu. Našel jsem také nejvýše položené místo na severu za městem, kde se nacházelo obětiště. Připravil jsem rituál k oběti Auril. Obětoval jsem kozu, abych připravil návnadu pro místní zimní stvoření, které musí přijít k obětišti.

Během toho Grigor s Kalemem vyrazili do Severky, místo bojovníků, dobrodruhů, hrdlořezů a všeho s čím se na severu může člověk setkat.

Usedli u baru a viděli chlapíka s velkou jizvou na tváři. Představil se jim jako Jizvoun. Grigor poručil dvě piva. Grigor zjišťoval poměry v hospodě a Kalem si objednal místní prostitutku, kterou chtěl pěkně vymydlenou.

Grigor zaslechl rozhovor dvou lidí v hospodě ohledně stavů u Bergfrina. Jeden měl na rameni vytetovaný ledový tesák. Postupem času odhalili, že oba dělají pro Ledošpice.

Kalem zatím trávil čas s prostitutkou Nil a snažil se z ní získat informace. Odkázala ovšem Kalema na Borgema a Morgana ti furt prý řeší kšefty v místním městě a dělají pro Ledošpic. Kalem se vrátil do hospody. Grigor ztratil kontakt s dvojící, která odešla k baru. Grigor se postupně také přesunul k baru. Grigor si přisednul ke stejnému násoskovi jako předchozí dovjice. Snažil se ho vyzpovídat o místních poměrech.

Po chvíli si Kalam s Grigorem vyměnili informace na baru, dali si severskýho skokana. Grigor úspěšně tvrdý chlast vyléval na zem, ale Kalem poctivě přijal severský skok. Po pár hodinách se připletli do cesty Morgan s Borgenem. Po slovních útocích to přerostlo v potičku. Začala pravá hospodská vřava.

Kalem s Grigorem jistou dvojici spacifikovali, ale Kalem bohužel Morgana jednou ranou zabil. Dostal to totiž Kalemovou mechapěstí a Morgan se polétl přes celou hospodu. Rozplácnul se o zeď, pod velkou trofejí “Starýho kusáka”, což byla enormně velká ryba přišpendlená hrdě na zdi. K překvapení Starý kusák začal klapat svojí mrtvou pusou a rozezpíval se. Něco ve stylu: “Cesto má, veď mě dál. Cesto má, veď mě domů. Domů na sever, kde sněhobíle pláně pokrývaj zem. Cesto má, veď mě dál …”

Borgena zajali a vzali na pokoj na výslech. Pracovali pro Ledošpice. Kalem s Grigorem se po chvilce vyslýchání umístili na chodbu a domluvili se, jak se s Borgenem rozhodnou skoncovat. Nakonec se Grigor rozhodl Borgema vyslýchat v iluzi temného elfa Bergan D`arte. Borgen se zalekl a uposlechl, že odejde a nikomu nic neřekne pod pohrůžkou smrti temného elfa. Kalem odvedl Borgena na okraj brány Bryn Shanderu. Ten strachy utekl. V tom jsem se u severní brány objevil já vracející se z rituálu. Uviděl jsem Kalema, který mi vyprávěl co se stalo. Vrátili jsme se zpět do Severky. Domluvili jsme se na plánu jak se zbavit Morgena. Nakonec jsme ho pohodili v nějaké boční uličce.

Rozhodli jsme se kontaktovat Sam’zela o tom, že Ledopšicové se snaží zdiskreditovat Bergfrinovo snahy zde ve městě.

Moje snahy o zbavení kletby pomohli jen z poloviny, ale minimálně již nejsem nebezpečný pro ostatní kolem mě. Ve skladišti jsme narazili na Nyxe. Snažíme se najít Bergfrina, ale je na obchůzkách. Předali jsme informace tedy Nyxovi.

Zjistil jsem že kousek od hospody je malá svatyně Auril. Navrhnul jsem prolomit mříž. Svojí krví jsem požehnal Auril a utvrdil se v tom, že hlavní kletba je zažehnána. Šli jsme spát. Ráno jsme našli před dveřmi dopis s pečetí Belmotů. Kalem předal tajemný svitek Grigorovi, ten se tajemně ušklíbl, až se skoro zasmál. Svitek je od jednoho z mistrů Brudmita Šerochodce. V tu se temně zavřeli dveře a Grigor přečetl svitek:

“Grigore, dlouhé roky jsme se neviděli, ale ptáčkové mi zaštěbetali Tvůj příchod na Planinu ledového větru, a tak jsem se Tě rozhodl varovat jakožto stoupence stejného rodu. Ve Stříbrném pomezí se začala objevovat aktivita šedých z hlubin. Prozatím jsem narazil jen na náznaky a nic hmatatelného jsem nenašel. Vypadá to, že operují obezřetně. Jedna ze stop mě vede do Caer-Konigu. Pravděpodobně o nic nejde, ale prověřit to musím. Grigore zlom vaz na Tvé pouti, a pamatuj, že kdyby si tě na Planině našli nějaké potíže, tak najdeš bezpečný dům v Targosu. Není to nic moc na co jsi zvyklí v Cormyru, ale kdo ví jak to bude vypadat za pár let. – Mistr Brudmir Šerochodec.“

V ranních hodinách do hospody vnikne skupina tří trpaslíků vedených trpaslicí. Jsou omrzlý zasněžený a zbídačený. Trpaslice se představila jako Hurna, ostatní jako Kurix a Storn. Hledají u nás pomoc. Mají problém, s natěženým železem směrem na Kelvinovo mohylu. Před městem je přepadl Yety a sejmul jednoho z jejích společníků. Utekli a nechali za sebou sáně plné železných ingotů.

Máme ještě čas a tak jsme slíbili jsme pomoc. Připravili jsme se a vyrazili směr na sever ke Kelvinovo mohyle. Začala hustá vánice. Grigor povololal svou sovu, aby nám prozkoumávala okolí před námi. Narazili jsme na místo přepadu. Yeti byl pryč, stejně tak sáně. Pátráme dál.

Vydali jsme se dál severně od Bryn Snaderu. Ve vánici jsme po chvilce narazili diky Grigorovo sove na misto, kde jsme nasli skupinu goblinů, jak společně se dvěma sněžnými medvědy a gobliním povozem táhnou sáně s nákladem pryc.

Pustili jsme se do boje. Goblinů bylo nejméně tucet a jejich velitel dokázal ovládat jakési útočné jestřáby. Měl jich plný povoz. Boj to byl nakonec dlouhý a namáhavý. Kalem behem boje upadl do bezvědomí, ale podařilo se nám jej s Grigorem zachránit včetně nákladu. Medvědy jsme uvolnili a vypustili.

Náklad jsme poté dotáhli na do města, kde jsme jej předali trpaslici. Ty nám poděkovali, každýmu dali drahokam 50zl a slevu 10% slevu na jejich vyrobky. Zároveň také vděk a přátelství klanu Válečného kladiva. Kalem si koupil štít od trpaslice a nechal si na něj vysázet znak Tempa. Ja jsem chtěl poloplátovku, bohužel neměli pro mě tu pravou.

Druhého dne jsme se vydali na cestu do Caer Dineval - domoviny Kalema Bezvěrce.

-- Rogar syn Avalachův


Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře. Napište něco :)

Přidat nový komentář