Záchrana syna Avalachova

Sever S01E03 část první

9. 5. 2020 · 1291 · 0 · Resli

Cesta na povrch byla dlouhá a namáhavá. Kalem ztratil hodně krve a neustále v deliriu opakoval kletby, které adresoval svému bohu. Opět jsme se vynořili ve Thwipovo skladišti. Rychle jsem ho sehnal a popsal mu situaci – jeden z nás dole hlídá a podzemí musíme prozkoumávat dál. A pro jistotu ať postaví ke vstupu stráže. Zítra ráno jsme zpět. Odnesl jsem našeho (nebo teď už jen mého?) paladina k paní Tlustonožce, kterou jsme dříve zachránili ze spárů Yetiho. Má pozoruhodně rychle rozestláno, zajímavé. Večer se ještě zastavím za Hilnem Trolbijcem. To je ten trpaslík, co pro něj máme chytit nějakého vraha, tak by nám mohl pomoci jako protislužbu. Našel jsem ho v hospodě, kde jsme dojednávali náš obchod. Hiln právě večeřel svoje šesté pivo, ale nezdálo se, že by ztrácel apetit. Po pár vhodně zvolených slovech souhlasí s pomocí. Sraz máme u tajného vchodu do Hunstoneské tvrze.

Ráno vyrazíme ještě na rychlé nákupy, abychom doplnili věci, které jsme zanechali v podzemí předchozího dne. Hiln už na nás čeká. Vypráví nám historku o chlípném trollovi a já ho podezírám, že těch piv přeci jen povečeřel trochu moc. Každopádně vyrážíme do podzemí. Cesta je naštěstí volná a my dorážíme až k závalu z předešlého dne bez větších komplikací.

Dáváme se do práce a odhazujeme suť. Pozvolna se prokopáváme závalem. Díky mistrovi trpaslíkovi máme za pár minut solidní průchod. Kývneme se sebe a připravíme si zbraně. Rogare, už jsme na cestě!

Hned za průchodem hlídá několik koboldů, ale nápor Hilnovi sekery a Kalemovo válečného kladiva dlouho nevydrží. Během pár chvil leží v tratolišti krve. Jeden z nich nám mizí ve tmě. Můj šíp ho míjí o délku dlaně. Zpropadeně! Snad nespustí poplach.

Máme na výběr ze dvou chodeb. Kalem nás neomylně vede, hřímajíc: „Rogare, jdem si pro tebe!“ Vzápětí mu něco cvakne u nohou. Šipka z pasti se mu v mžiku zabodne do mezery mezi pláty. „To se budou muset snažit trochu víc,“ zavrčí a vytrhne ji z rány.

Chodba se pomalu rozšiřuje do rozlehlejší místnosti. Tady už na nás čeká první skupina koboldů. Kalem s Hilnem jim vyráží vstříc. Já se ukrývám do stínů a pravidelně ostřeluju jejich řady. Hilnovo sekery se míhají v krvavém víru uťatých končetin, Kalemovo kladivo drtí lebky s pravidelností kovářovo kladiva zpracovávající rozžhavený kov.

Pár koboldů se nám dostalo do zad. Naštěstí jsem stále ukrytý ve stínech. Jedna rychlá hromová vlna a tři z nich jsou minulostí. Ze stropu jeskyně padají po ohlušující ráně kameny a suť. S tímhle kouzlem budu muset opatrně.

Vpředu dál srdnatě bojují Kalem s Hilnem. Koboldů je čím dál více a občas se jim podaří i zásah. Dokonce se objevuje jejich náčelník, který jim velel předchozího večera v onom nešťastném střetu. Toho se mi ale naštěstí daří přesně mířenou střelou mezi světla vyřídit. Po jeho smrti většina z koboldů utíká.

Ztěžka oddechujeme a kontrolujeme zranění. Rozdávám léčivé lektvary, které jsme dostali od paní Tlustonožky. Teď opravdu přijdou vhod. O něco dále nacházíme Rogarovy stopy, vydáváme se po nich.

Chodba, kterou se stopujeme našeho druha, se postupně svažuje a je částečně zatopena. Po několika sázích se ale naštěstí opět zvedá. Zde jsou opět připraveny dvě pasti. Jedna šipková, druhá závalová. Upozorňuji na ně své kolegy a s vypětím všech sil překračujeme natažené dráty.

Vcházíme do rozšiřující se jeskyně, kterou prohledáváme. Několik koboldů se snaží prosmýknout kolem nás, nicméně rychlá reakce Kalema a Hilna je po několika chvílích zanechává s vnitřnostmi roztahanými po podlaze.

Zpátky v jeskyni Hiln zjišťuje, že v mohutných ledových krápnících, které ční ze stropu a z podlahy, byl pravděpodobně zamražen Rogar. Nyní už ho ale vzali jinam. Musíme ho rychle najít, protože ať už s ním plánují cokoliv, oslava narozenin to asi nebude.

Vracíme se zpět na křižovatku. Z jižní chodby zaslechneme mumlání jakoby nějakého obřadu. Aj vaj, snad nejdeme pozdě…

O něco dále zahlédneme místnost s jakýmsi rituálem. Na oltáři je Rogar ve zbědovaném stavu. Za ním je namodralý až bílý okřídlený kobold, pravděpodobně nějaký šaman, který rituál vede. Na zemi pak neuměle načrtnutá freska draka. Vchod do místnosti náhle začíná zarůstat ledovou stěnou, asi aby nám byl zamezen vstup. S Kalemem rychle překračujeme vznikající překážku, Hiln ji překonává kotoulem letmo. Jsme tu! A bude to drsný.

„Sejměte je, nesmí zkazit náš rituál. Ledodráp by se na nás hněval do sklonku věků! Zmrazme je do morku kostí!“ řve šaman a sesílá nějaké ledové kouzlo. Kalema zasáhne skoro silou, my s Hilnem se mu takřka vyhneme. Několik koboldů je poraněno společně s námi. Snaží se nás obklíčit, ale nejsou soupeři pro trolbijcovy sekery a paladinovo kladivo. Nicméně pouhými počty nás hrozí převálcovat. Šaman opět sesílá nějakou ledovou magii, která zraňuje převážně Kalema. Já se přesně mířenými šípy snažím uvolnit drtivé sevření kolem svých druhů.

Šaman posílá další vlnu nohsledů, nicméně Hiln se dostává do krvavého šílenství. Před jeho zbraněmi si žádný kobold nemůže být jist hlavou. Kalem mezitím rozrazí obklíčení a vydává se k šamanovi. Několik sáhů před ním ho ale zastavují další koboldi. Kolik jich tu ksakru je?

Po několika dalších máchnutích zbraní je už ale šaman sám. Kouzlí kolem sebe jakési ledové pláty a sesílá další ledové dýky na Hilna s Kalemem. Ti ho v mžiku dostávají ho do kleští. Kalem mohutným úderem rozráží šamanovi ledovou zbroj. Ten se ožene a jakou kosou srazí svojí magií paladina k zemi. Ten z posledních sil máchne svým kladivem a přerazí mu nohu. Šaman vrávorá. Z hrudi mu v mžiku trčí několik mých šípů. Hiln s ním pak svými sekerami dělá rychlý proces. Hlava odlétá kamsi za oltář.

Rychle poskytnu Kalemovi první pomoc a pak se otáčím k Rogarovi. Je v šíleném stavu, krev mu teče z tuctu ran, ale stále mělce dýchá. Něco takového může přežít jen barbar ze severu. Na jeho kůži jsou pak mrazem vypáleny jakési vzory. No, snad se z toho dostane. Teď už se jen musíme dostat na povrch…

-- Z deníku Grigora Belmota


Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře. Napište něco :)

Přidat nový komentář