Cesta do Avernusu

Cormyr S03E03

21. 9. 2019 · 224 · 0 · Šuky

Nastal další den a my se probudili v hostinci "Planární zastávka". Šel jsem meditovat a Ned se zvláštní jiskrou v očích začal zkoumat nedávno získanou knihu Soupis démonických duchů. Thargard mu s tím pomáhal. Zjistily že kniha se skutečně zabývá tématikou popsanou na deskách, ale na více neměli čas. Museli jsme se dostat z tohoto místa. Vyrazily jsme do hlavního sálu hostince, kdyžto se rozrazily vstupní dveře a v nich stál náš starý známí, avšak zdémonizovaný Mrog. Držel v ruce svitek, ukázal na nás, jeho sedm kumpánů se rozeběhlo naším směrem a jeden běžel ven z hostince. Kývnul jsem na Neda a rozeběhl se ho pronásledovat, aby nezavolal posily. Mezitím se v hostinci mí společníci zadali v bojovém tanci s nepřátelskou bandou. Když jsem vybíhal ze dveří, slyšel jsem jak Fergie, sukuba které patří tento hostinec, zaklela a svým křikem, který přehlušil bojovou vřavu Teleportovala bojovníky včetně mých druhů kamsi mimo hostinec. Já jsem dohnal uprchnuvšího bídáka a poslal ho k šípku. když jsem se vrátil v hostinci byl klid. Rozeběhl jsem se k baru a obsluha mi vysvětlila, že byli mí společníci přesunuti do jiné sféry, kde si to mohli vyřídit s jejich nepřáteli, aniž by poničily podnik. Řekl jsem obsluze ať mě pošle za nimi. V tom se z kumbálu za barem vynořila Fergie a hned mě k nim přemístila. Objevil jsem se v lávové místnosti, kde podle všeho Ned a Thargard zrovna dobojovali. Výbavu měli očouzenou a popálenou, jako by se v té lávě koupali. Našli u Mroga stejný svitek jako já u démona, kterého jsem zabil u hostince. Svitek s naším popisem. Náš bývalí pán se po nás již shání.

Hned na to se objevila Fergie a oznámila nám, že nás tato výtržnost bude něco stát. A jak už to u sukub bývá, nebyl to nepříjemný zážitek. Místy to bolelo, ale když bylo hotovo, cítily jsme se jako sukubiny dlužníci, než že jsme jí tímto aktem vynahrazovali škody, které jsme jí způsobyli(#soustacka). Po aktu jsme sedli na bar a objednávali jsme si i sukubě drinky a vyptávali jsme se jí na informace. Zeptali jsme se jí na Paní bolesti. Prý je to vládkyně magického města uprostřed nemagických plání. Sféry zvané SIGIL, správkyně všehomíra. Dále jsme se jí vyptávali na bránu ve středu města. Řekla nám že je bráněná erínyemi, jsou to takové humanoidní démonky s křídly. Fergie nám ještě řekla že jsme jí za tyto informace zavázáni, a nepřímo naznačila že jestli se u ní v budoucnu ještě nestavíme, tak nás to bude mrzet. Thargard zatáh útratu a vyrazily jsme k bráně.

Kousek od brány jsme potkali Rula. Byl v zajetí Samfírou (jak se nám později okřídlená démonka představila) a snažně nás prosil o pomoc. Zeptali jsme se Samfíry co s ním má v plánu a ta nám odvětila že ho čeká řádně dlouhá a bolestivá smrt. Tak jsme to nemohli nechat. Začali jsme s erínyí jednat a přesvědčili jí, že její trest je nic proti tomu co ho potká když se vydá s námi. Bohužel erínye se vydala na cestu s námi, aby si to vše zkontrolovala.

Pokračujeme dál a vcházíme do jednoho z paláců s bránou do Avernusu. Když jsme prošli bránou, objevili jsme se v jeskyní chodbě. Okolo nás byl obrovský poklad včetně magicky vypadající výbavy. Thargard se k pokladu rovnou vrhnul, ale s Nedem se nám podařilo zastavit ho a rozmluvit mu jeho konání. Toto není normální a zcela jistě to je léčka, pravil jsem a s pohledem upřeným na katanu, která se válela u pokladu a přísahal bych že na ní bylo napsáno moje jméno, jsem zamáčknul slzu a pokračovali jsme dál. Samfír nás opustila s tím, že na nás počká venku. Jeskyně se začala rozšiřovat a uprostřed ní spal obrovský drak, jehož zbarvení se střídalo od černé, pres červenou, zelenou, modrou až do bíle. Všichni tři jsme přišli s svým důvtipným návrhem jak se dostaneme dál, ale nakonec jsme se shodli na Thargardovo návrhu, že na mě hodí runu teleportace, já se proplížím přes draka a pak se přivolají ke mě. Tento plán mi přišel neskutečně povědomí. Thargard na mě hodil runu a já se začal proplétat četnými troskami, které byli snad všude (#abilitycheckjaksvina) a když jsem se dostal na druhou stranu, tak mi vyskočily za zad. Šli jsme dál a vyšli z jeskyně pod horou. Za námi bylo pohoří a jinak všude okolo pláně. Samfíra se k nám připojila, ale informace o tomto světě nám odmítla podat. Dovtípily jsme se, že jsme na Nekonečných plání Avernusu. Náš plán je najít Pohoří zmaru, avšak Ned naléhá, ať se vydáme do Popelavých plání, kde by jsme měli pomoct tomu Benovi, který nás před několika dny kontaktoval a požádal o pomoc. Debatu jsme nechali na jindy a vydali se po stěží viditelné stezce, ta nás dovedla níže do plání, kde všude okolo nás triskala láva. Tam jsme potkali démonického chlapa, jak odpočívá před svou jeskyní. Zeptali jsme se ho na cestu do Pohoří zmaru. Nabídnul nám průchod přes Červíště, který nás má přiblížit našemu cíli. Buď za drahokam, nebo za službu. Chce aby jsme odnesli "tváře " do "pilíře", který je cestou do Pohoří zmaru. Souhlasili jsme s úkolem. Chlapík nám dal ony tváře (Pytel plný lebek) a vydal pronikavý chrčivý zvuk a za moment přilítlo šest černochů (tj. černých variací toho drako-humanoidního ďábla) , kteří nás převezli na konec Červiště. Odtud jsme pokračovali dál pláněmi. Narazily jsme na čtyři démony pečící si pečíňku. Thargaard mi dal na záda opět jeho runu přenesení, já je obešel a kluci mi vyskočili ze zad. Ještě pár hodin jsme pokračovali a pak jsme se utábořily. Ned zkoumá jeho démonskou knihu, což nás s Thargardem dost vyděsilo. Nakonec jsme mu jakžtakž rozmluvili využívání těchto mocných, avšak nečistých sil. Ovšem ta verva s kterou nám oponoval byla zneklidňující.

Ze spánku nás probudil Thargard. Dále jsme dělali že spíme a nenápadně pozorovali co se bude dít. Náhle bylo slyšet tiché zacvaknutí kuše a mi vystartovali tím směrem. Thargard hodil pod cíli runu impaktu a ten sjel z kopce dolů. Dále k němu hodil runu teleportu, takže jsme byli hned u nich. Bylo jich pět. Když jsme získali převahu, všimnul jsem si že to jsou normálně vypadající lidi, zanechali jsme boj a dali se s nimi do řeči. Řekli nám, že mají namířeno do Popelavých plání kde mají splnit úkol pro onoho Bena. Když slyšeli, že děláme úkol pro démona, tak se stáhli. Než jsme šli spát, tak jsme měli debatu jestli jít pomoct Benovi nebo ne. Ned měl jasno, Thargard a já jsme si nebyli jistí. Nakonec jsme se rozhodli dospat se a ráno se rozhodnout co budeme dělat.

-- Daariel Neel


Komentáře

Bohužel zde zatím nejsou žádné komentáře. Napište něco :)

Přidat nový komentář